Žijeme v době technologií, odvádějících naši pozornost od přirozenosti, jednoduchosti v myšlení (nikoli slaboduchosti), krásy okolního světa a v neposlední řadě od chápání výtvarného umění všeobecně.

Několikaset metrové stavby ze skla a betonu se i přes technicko-technologickou koncepci musejí, ať chtějí nebo ne, dívat zespodu na jejich několika metrové kamarády - katedrály, baziliky apod.

Jsme Božími tvory, více či méně talentovanými. Zpochybňovat tento fakt by bylo jistě dětinské a navíc v představě o vzniku toho, jakými jsme přispěním velkého či ještě většího třesku bezdůvodně, zcela naivní.